Akupunktura a přidružené techniky

Akupunktura je lékařská disciplína, která se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou převážně funkčních poruch organismu, psychosomatických onemocnění, bolestivých stavů, alergických nemocí, poruch imunity, návykových chorob, poruch motorických funkcí.
Prevence a léčba pomocí akupunktury spočívá v cíleném ovlivňování organizmu stimulací přesně ohraničených míst na povrchu těla, tzv. aktivních bodů. Stimulaci můžeme provádět zavedením speciálních jehel na určitou dobu (vlastní akupunktura) nebo aplikací jiných podnětů (modifikované techniky akupunktury). Z velkého množství různých podnětů se nejčastěji používá aplikace tepla (moxa, moxování), tlaku a masážních hmatů (akupresura), elektrického proudu (elektropunktura, elektroakupunktura), světla a laserového světla (fotopunktura, laseropunktura), použití magnetů, baněk apod.
Podle charakteru onemocnění a stavu pacienta volíme aktivní body jednak na těle (tzv. klasická, tělová akupunktura), jednak body a zóny mikrosystémů. Z nich nejznámější jsou mikrosystém ucha (aurikuloterapie, aurikulomedicína) a mikrosystém ruky a nohy (jedna z jeho modifikací se nazývá Su Jok, jiná, na chodidle nohy, se nazývá reflexoterapie).
Podstatou účinku akupunktury je působení na regulační subsystémy organismu, nejčastěji jsou ovlivněny nervový, endokrinní a imunitní systém. Cílem akupunkturní léčby je obnovení humorální, vegetativní a energetické rovnováhy organismu.
Postup při provádění akupunktury:
Postup při provádění akupunktury řeší Věstník MZ 1981, částka 1. Akupunkturu mohou provádět lékaři, kteří získali specializaci v některém z klinických oborů včetně oboru všeobecného lékařství a absolvovali zvláštní přípravu organizovanou dříve ILF nyní IPVZ Praha, IDVPZ Brno, VLA Hradec Králové, popř. zdravotnickou organizací pověřenou k tomu Ministerstvem zdravotnictví.
Školení v akupunktuře je rozděleno do dvou běhů a je zakončeno zkouškou a po jejím složení obdrží lékař OSVĚDČENÍ. Na základě tohoto Osvědčení vydává ČLAS ČLS JEP Oprávnění-Kredit I. stupně. Další stupně odbornosti v akupunktuře jsou Kredit II. stupně a Školitel v akupunktuře a jejich získání je podmíněno splněním dalších podmínek.
Akupunkturu lze aplikovat až po stanovení diagnózy základního onemocnění nebo alespoň po určení patogeneze funkční poruchy s cílem blokovat bolest na různých úrovních centrálního nervového systému, tlumit nebo odstraňovat ložiska spontánní chorobné vzruchové aktivity, upravovat narušené regulace vnitřních orgánů a jejich funkcí, zlepšovat narušené motorické funkce.
Akupunkturu mohou provádět všechna odborná pracoviště zdravotnických zařízení, která k tomu mají vhodné kádrové podmínky a potřebné vybavení.


Koncepce akupunktury v ČR
Charakteristika a náplň akupunktury:
Akupunktura je mezioborová lékařská disciplína s uceleným systémem diagnostiky, prevence, léčby a doléčování. Tvoří součást komplexní léčebné a preventivní péče o pacienta.

Možnosti klinického využití akupunktury zahrnují:
  • Metody speciální diagnostiky
  • Metody léčení akupunkturou a přidruženými modifikacemi a technikami
  • Preventivní a profylaktické metody
Specifickou zvláštností akupunktury je, že využívá podrobně rozpracovanou a ověřenou soustavu akupunkturních bodů a drah a jejich tkáňových a orgánových vztahů. Akupunktura působí stimulačně na efektivní struktury akupunkturních bodů ve tkáních, kdy dojde k podráždění různých typů receptorů, se současnými charakteristickými pocity a minimálními algickými komponentami. Akupunkturní body jsou mikrozóny odlišné od okolní tkáně po stránce morfologické, fyziologické, elektrofyziologické a klinické. Tyto akupunkturní body jsou vědecky prokázány, jsou přístrojově objektivně zjistitelné a mají vztah k organizmu jako celku i jeho částem.
V diagnostice se sledují fyziologické parametry akupunkturních bodů a jejich změny jak jednotlivě, tak ve funkčních systémech, do nichž se tyto body sdružují. V terapii se akupunkturní body ovlivňují fyzikálně nebo chemicky tak, aby vznikl nadprahový podnět vyvolávající specifickou reakci v organizmu. V prevenci se působí na vhodné systémy akupunkturních bodů tak, aby docházelo k podpoře autoregulace nervových, hormonálních, humorálních a dalších systémů organizmu.
Hlavní úkoly akupunktury
V diagnostice kromě lékařského vyšetření, které je základem soudobé diagnostiky, se v akupunktuře používá ještě specifických diagnostických metod, vycházejících z hodnocení:
· Kvalitativní charakteristiky jednotlivých akupunkturních bodů, které je možno sledovat klinicky i přístrojově, zkoumáním jejich fyziologických a elektrofyziologických vlastností.
· Kvalitativních charakteristik systémů, ve kterých jsou tyto body funkčně sdruženy
· Charakteristik dalších systémů, orgánů a symptomů
V léčbě akupunktura sleduje tyto hlavní cíle:
· Upravovat akutně nebo chronicky narušené regulace vnitřních orgánů a jejich funkce
· Blokovat nebo modulovat bolest na různých úrovních nervového systému
· Odstraňovat nebo tlumit ložiska chorobné vzruchové aktivity
· Působit psychoregulačně a imunomodulačně
· Upravovat narušené motorické a senzitivní funkce
Akupunkturou lze dále doplňovat klasické postupy první pomoci a zlepšovat kvalitu života u nevyléčitelně nemocných doplňkově k soudobým léčebným postupům.
Neméně důležitý je preventivní a profylaktický účinek akupunktury. Akupunktura svým systémovým přístupem a celostním pohledem na člověka a jeho prostředí vede k pozitivnímu ovlivnění způsobu života. V prevenci je možno použít akupunkturní body, jejichž ovlivněním je možné docílit posílení imunoregulačních procesů ke zvýšení celkové odolnosti a obranyschopnosti organizmu.
Pozitivním efektem při léčbě akupunkturou je i redukce množství podávaných farmak, čímž se výrazně sníží riziko farmakopatologie. Akupunktura zkracuje dobu trvání onemocnění a rekonvalescence a snižuje pravděpodobnost komplikací.
Metodické a materiální prostředky akupunktury:
Podstata terapeutických a preventivních účinků akupunktury spočívá v cíleném výběru a cíleném ovlivňování organizmu působením na akupunkturní body a jejich systémy. Na akupunkturní body lze působit následujícími způsoby:
  • Vpichem akupunkturní jehly
  • Tlakem
  • Elektrickým proudem
  • Magnetickým polem
  • Teplem či chladem
  • Světlem
  • Chemicky (léčivou substancí)
  • Jinými způsoby
Klasická akupunktura používá vpichy jehly, ostatní způsoby ovlivnění akupunkturních bodů jsou odvozené formy akupunktury.
Systémy akupunkturních bodů:
  • Tělový systém (klasický systém akupunkturních bodů a drah)
  • Systém bodů na boltci ucha
  • Systém bodů na hlavě (čínský, japonský)
  • Systém bodů v dutině ústní
  • Systém bodů ruky a nohy (celkový, Su-Jok)
  • Další systémy
Materiální prostředky akupunktury jsou akupunkturní jehly (ocelové, stříbrné, zlaté aj.), sondy, vibrátory a jiné prostředky pro mechanické ovlivnění bodů, speciální elektrostimulační přístroje pro akupunkturu generující slabé elektrické proudy, magnetické pole, zdroje tepla nebo chladu, lasery, diody a jiné zdroje světla, další zdroje energie, které jsou schopny vyvolat nadprahové podráždění lokalizovatelné do akupunkturních bodů, drah nebo zón mikrosystémů, speciální elektronické měřící a stimulační přístroje pro diagnostiku.
Indikace akupunktury:
Akupunkturu lze používat samostatně, v rovnocenné kombinaci se základní terapií či jako doplněk základní terapie. Z hlediska teorie akupunktury je ve všech indikacích žádoucí začít s její aplikací co nejdříve od prvních příznaků onemocnění.
Přehled nejvýznamnějších indikací akupunktury:
  • Rozpoznané funkční a jiné reverzibilní poruchy somatické, psychosomatické a vegetativně-viscerální (neurózy)
  • Bolest včetně fantómových bolestí, migrén, bolestí zubů aj.
  • Onemocnění páteře, kloubů, svalů, šlach
  • Funkční a dystrofické viscerální patologie (poruchy neurohumorální a metabolické regulace, poruchy řízení srdečních, cévních, dýchacích, trávicích, zažívacích a vylučovacích funkcí)
  • Metabolické poruchy (cukrovka, dna, ateroskleróza)
  • Adaptační a reaktivní poruchy (celkové oslabení, únavový syndrom) - ke stimulaci osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny
  • Některé imunodeficience
  • Alergická onemocnění (astma bronchiale, polinóza, kožní alergické projevy - kopřivka, ekzém)
  • Zánětlivá onemocnění
  • Revmatické choroby
  • Nemoci GIT (vředová choroba, hepatopatie aj.)
  • Některé nemoci krve
  • Onemocnění pohybového aparátu
  • Onemocnění periferní nervové soustavy (poruchy cítivosti, motoriky, neuralgie aj.)
  • Onemocnění centrálního nervového systému (DMO, preiktové stavy, cévní mozkové příhody, hyperkineze, sclerosis multiplex)
  • Klimakterické potíže, impotence, sexuální poruchy, poruchy v genitální sféře, sterilita, bezbolestný porod, poruchy porodního mechanizmu
  • Psychické poruchy, toxikománie (tabakismus, alkoholismus, drogové závislosti)
  • Onemocnění smyslových orgánů (tinnitus, hypakuze, zhoršení zraku)
  • Akutní stavy jako součást první lékařské pomoci
  • Traumata a jejich následky
Metodika akupunkturní hypalgézie, analgézie a kombinované formy celkové anestézie s akupunkturní hypalgézií pro stomatologické a chirurgické zákroky a bolestivá vyšetření
Nemocní s kontraindikací nebo nedostatečným účinkem konvenční terapie
Akupunktura je indikována zejména tam, kde nemoc je v oblasti funkčních poruch a kdy očekáváme reparaci ad integrum. Zde je metodou kauzální, v dalších oblastech ji lze použít jako symptomatickou terapii v kombinaci s dalšími postupy.
Tabulka 1: Indikace akupunktury dle WHO
Infekce: rýma, chřipka, zánět průdušek, zánět jater
Nemoci pohybového systému a nervové: záněty kloubů, bolesti nervů, ústřel (ischias), bolesti v kříži, záněty šlach a šlachových pouzder, ztuhlá šíje, obrna lícního nervu, bolesti trojklanného nervu, bolesti hlavy (migrény), mozková mrtvice, mozková obrna, zánět předních rohů míšních, kloubní výrony
Vnitřní onemocnění: astma, vysoký krevní tlak, vředové onemocnění žaludku a dvanácterníku, zánět tlustého střeva, poruchy trávení, hemeroidy, průjem, zácpa, cukrovka, snížená hladina cukru v krvi
Psychické poruchy: úzkost, deprese, stres, nespavost
Kožní onemocnění: ekzém, akne, pásový opar
Ušní, nosní a krční onemocnění: hluchota, zvonění v uších, bolesti uší, poruchy zrakové ostrosti, závratě, záněty vedlejších nosních dutin, bolesti v krku, senná rýma
Onemocnění močových cest a pohlavního ústrojí: impotence, neplodnost, premenstruální syndrom, záněty malé pánve, záněty pochvy, nepravidelný a bolestivý menstruační cyklus, ranní nevolnosti v těhotenství

Akupunktura je regulativní léčba. Jejím cílem je nastartovat v organizmu samoregulativní a homeostatické pochody. Možnosti akupunktury jsou však omezeny všemi faktory, jež omezují regulační schopnosti těla:
  • Ireverzibilní choroby (destrukce tkání a orgánů, funkce neschopná tkáň)
  • Těžké intoxikace (chronický abúzus drog včetně alkoholu, nikotinu, analgetik, kortikoidů aj. léků), geopatogenní zatížení, fokusy, rušivá pole
  • Těžké stavy vyčerpanosti
  • Crush syndrom
Akupunktura je málo účinná nebo zcela neúčinná u závažných poruch vitálních funkcí, stavů závažného metabolického rozvratu, stavů selhávání funkcí parenchymatózních orgánů, perakutně probíhajících infekcí, terminálních stavů maligního onemocnění, 3 až 6 měsíců po rtg ozařování, při celkové hormonální léčbě (kortikoidy aj.), u osob silně ovlivněných alkoholem a některými léky (analgetika, psychofarmaka, hypnotika aj.) nebo drogami.
Kontraindikace akupunktury:
Akupunktura je kontraindikována vždy tam, kde by její účinky zastřely obraz probíhajícího dosud nediagnostikovaného onemocnění (bezvědomí nejasného původu, akutní příhody v dutině hrudní a břišní, syndrom kaudy aj.). V takových případech je možno použít akupunkturu jen jako součást první lékařské pomoci. U bolestivých stavů je akupunktura kontraindikována tehdy, je-li bolest indikátorem onemocnění nebo zhoršení stavu. Kontraindikováno je rovněž léčení psychotických stavů zvláště s motorickým neklidem s výjimkou léčení těchto stavů psychiatrem-akupunkturistou
Kontraindikace akupunktury vycházejí ze všeobecných zásad platných v lékařských oborech.
1) absolutní
  • akutní stavy nejasné etiologie a patogeneze před stanovením diagnózy, zejména akutní bolesti a infekce, náhlé břišní příhody, infarkt myokardu apod.
  • krvácivé stavy, hemofilie (platí jen pro jehlovou akupunkturu)
  • kachexie, vyčerpání organismu
  • individuální nesnášenlivost
  • akutní psychóza s psychomotorickým neklidem, opilost
Dále jsou zakázány (absolutně kontraindikovány) některé oblasti a body:
  • nádorově změněná tkáň
  • ozářená tkáň
  • pupek, mamila
  • během těhotenství (mimo vedení při porodu) jsou zakázány lokální body v oblasti břicha a dolních zad podle pokročilosti gravidity a některé vzdálené body (např. LI 4, Sp 1, 4, 6, G 21, AT 26a - talamus dle Nogiera aj.)
2) relativní
  • ireverzibilní patologie, zhoubné nádory (mimo symptomatickou terapii)
  • těžké formy interních nemocí (např. diabetes mellitus, komata aj.)
  • ozáření (rtg), chemoterapie - nutno počkat půl roku až rok
  • lokální: kožní, zvl. infekční nemoci, varixy, tromboflebitidy, zranění, fraktury atd.
  • nepříznivá interakce s léky: cytostatika, tyreoid. hormony, kortikoidy
Pozn.: abstinenční stav po narkoticích - hyperalgézie - lze úspěšně ovlivnit elektroakupunkturou.

Komplikace akupunktury
Nebývají časté. Mohou vzniknout i po akupunktuře provedené lege artis. Komplikace jehlové akupunktury a jejich řešení:
  • mdloba: vytáhnout jehly, horizontální poloha, zvednout nohy, sedícímu pacientu vtlačit hlavu mezi kolena
  • zablokování jehly okolními strukturami: vyčkat, pomasírovat okolí, elektropunktura, magnet
  • ohnutí jehly: opatrně vytáhnout ve směru ohnutí
  • zalomení jehly: vytáhnout jehlu pinzetou, chirurgicky
  • hematom: jemný tlak na místo vpichu nebo masáž, event. Priessnitzův obklad lokálně
  • nepříjemný pocit z hyperstimulace: masáž místa vpichu, moxa
  • bolest po vpichu
  • prudká reakce na léčbu: pozor u hypertoniků a diabetiků
  • změna příznaků nemoci, zhoršení stavu pacienta
  • Některé komplikace jsou důsledkem chybné techniky (akupunktura byla provedená non lege artis):
  • infekce: prevencí je řádná sterilizace jehly a dezinfekce místa vpichu
  • poškození vnitřních orgánů, nervových svazků a velkých cév
  • zapomenutá jehla

Komplikace přidružených akupunkturních technik:
Moxování: Popáleniny kůže, přehřátí organizmu
Laser: Bolesti hlavy, závratě, pocení, nauzea, tachykardie (kardiostimulátor!), popáleniny (vysoká intenzita), poškození zraku nebo katarakta (aplikace přímo do oka)
Elektroakupunktura: Tachykardie, arytmie (dráha elektrického proudu nesmí křižovat srdeční krajinu)

Vzdělávání lékařů v akupunktuře v ČR:
Vzdělávání v akupunktuře je pro lékaře dvoustupňové a probíhá na akreditovaných pracovištích..
Základní školení:
Předpoklady: atestace v klinickém oboru /práce s pacientem / pacientem nebo doložené tři roky praxe v klinickém oboru. Základní školení v akupunktuře obsahuje 200 hodin teoretické a praktické přípravy, je rozčleněno do dvou běhů oddělených pauzou a je zakončeno zkouškou. Absolventi základního školení mohou používat akupunkturu v indikacích své specializace.
Tabulka 2: A běh přednášek základního školení
téma
Legislativa. Teorie a mechanizmy působení akupunktury (AP) z hlediska současné medicíny.
Morfologické a fyziologické základy AP.
Komplexní pohled na člověka ve zdraví a nemoci, systémový přístup v medicíně.
Historie a současné postavení AP v tradiční čínské medicíně (TČM) a ve světě. Filozofické základy AP. Základní klasické teorie a pravidla.
Přehled diagnostiky v TČM, diagnostika pulzová a z jazyka.
Obecné a speciální indikace a kontraindikace AP.
Charakteristika aktivních bodů (AB) - morfologická, fyziologická, klinická. Způsoby vyhledávání AB.
Systematika 12 hlavních orgánových a 2 středních drah, jejich základní AB. Body mimo dráhy a nové body.
Přehled mikrosystémů. Základy aurikuloterapie.
Komplikace AP, jejich prevence a terapie.
Technika jehlové AP.
Různé formy AP dle způsobu stimulace AB (akupresura, jehlová AP, sono-, elektro-, magneto-, foto-, laser- punktura).
Základy moderní AP diagnostiky (měření elektrických parametrů, tepelné snášenlivosti).
Zásady výběru forem AP, technik a AB.
Výběr AB v konkrétních indikacích různých oborů.
Preventivní AP postupy. První pomoc akupunkturou.
Praktická cvičení.

Tabulka 3: B běh přednášek základního školení
téma
Neurofyziologie bolesti, možnosti, způsoby a mechanizmy analgetického působení AP.
Klinické použití klasických teorií.
Doplňky k hlavním orgánovým drahám a jejich AB.
Sekundární dráhy, jejich průběhy, indikace a symptomatologie, tradiční čínská masáž.
Mimořádné dráhy, jejich průběh, symptomatologie, indikace.
EAV - úvod do metodiky.
Systém základní regulace (Pischinger) a možnosti AP.
Aurikuloterapie (vyšší stupeň - aurikulomedicína).
Další mikrosystémy a modifikace AP.
Akupunkturní analgézie - teorie, indikace, provádění.
Terapie akupunkturou v různých oborech a indikacích.
Praktická cvičení.
Novinky v moderní AP.

Nostrifikace:
Pro provádění akupunktury v ČR je nutno diplomy vydané jinými než pověřenými akreditovanými českými institucemi nostrifikovat s dodržením obsahu a lhůt výuky i praxe a náplně u zkoušek.
Kvalifikační stupně pro provádění lékařské akupunktury v ČR , stanovené podle vzdělávacího řádu ČLAS JEP :
V současné době má kvalifikace lékaře v akupunktuře tři stupně rozlišené dokladem vydávaným Českou lékařskou akupunkturistickou společností (ČLAS) ČLS JEP.

Lékař se vzděláním základního typu v akupunktuře provádí akupunkturu v indikacích svého oboru a může získat OPRÁVNĚNÍ-KREDIT I. stupně k provádění akupunktury.
Kvalifikační předpoklady:
  • lékařský diplom
  • lékařská praxe po promoci nejméně 3 roky v klinickém oboru /práce s pacientem /
  • základní školení v akupunktuře ukončené zkouškou, organizované na pracovištích pověřených MZ vzděláváním v akupunktuře (200 hodin)

Lékař se vzděláním vyššího typu v akupunktuře provádí akupunkturu v indikacích pro všechny obory a může získat OPRÁVNĚNÍ-KREDIT II. stupně k provádění akupunktury, což výhledově umožní zřízení specializovaného akupunkturního pracoviště.
Kvalifikační předpoklady:
  • OPRÁVNĚNÍ-KREDIT I. stupně
  • 7 let praxe v akupunktuře po ukončení základního školení s nejméně 500 ošetřenými ročně, nikoli monotematickými
  • další doplňkové kurzy, navazující na základní vzdělání v souhrnné délce nejméně 200 hodin
  • odborná zkouška nebo dosažení 1800 bodů dle níže uvedených kritérií

Školitel v akupunktuře - kvalifikační předpoklady:
  • OPRÁVNĚNÍ-KREDIT II. stupně
  • odborná zkouška nebo dosažení nejméně 2200 bodů
  • vědecká, přednášková a publikační činnost
  • pedagogické schopnosti
  • morální vlastnosti
Tabulka 4: Bodové hodnocení dosažené odbornosti v akupunktuře
školení absolvovaná v ČR na MZ pověřených či akreditovaných pracovištích:    
základní kurz 1 hodina 1 bod
kurzy vyšších stupňů 1 hodina 1 bod
školící místa 1 hodina 1 bod
kurzy v zahraničí 1 týden či 40 hodin 30 bodů
aktivní účast na kongresech, sympóziích, konferencích (přednášky, postery) v ČSSR, ČSFR, ČR   10 - 50 bodů
aktivní účast na kongresech, sympóziích, konferencích (přednášky, postery) v zahraničí   20 - 60 bodů
přednášky pro lékaře téma á 2 hodiny 20 bodů
  každé opakování 5 bodů
přednášky pro SZP, osvětová činnost téma á 2 hodiny 2 body
pedagogická činnost VŠ, postgraduální téma á 2 hodiny 20 bodů
  každé opakování 5 bodů
odborná publikace:    
seminární práce   20 bodů
časopis domácí   10 - 50 bodů
časopis zahraniční   20 - 60 bodů
kniha   100 - 1000 bodů
výzkumná činnost (oponovaný úkol, grant)   50 - 500 bodů

Hodnocení dalších činností nebo účasti na dalších doložených akcích souvisejících s akupunkturou bude individuální a bude provedeno na základě písemné žádosti adresované výboru ČLAS.
Co je třeba předložit pro získání OPRÁVNĚNÍ-KREDITU I. stupně:
  • Písemná žádost o vydání kreditu s uvedením jména, adresy, rodného čísla a národnosti
  • Úředně ověřený opis diplomu o specializaci (atestaci) v klinickém oboru nebo doklad o nejméně tříleté
  • praxi v klinickém oboru / práce s pacientem /.
  • Úředně ověřený opis dokladu o absolvování základního školení v akupunktuře , zakončeného na akreditovaném pracovišti zkouškou.
Co je třeba předložit pro získání OPRÁVNĚNÍ-KREDITU II. stupně:
  • Písemná žádost o vystavení Kreditu II.stupně v akupunktuře
  • Kopie kreditu I. stupně
  • Seznam všech doložených aktivit s vlastním orientačním bodovým ohodnocením jednotlivých položek a součtem bodů / nejméně 1800 bodů/.
  • Úředně ověřené opisy dokladů o školeních
  • Potvrzený doklad o praxi
  • Přehled citací přednášek (jméno autora, název přednášky, název odborné akce, datum, místo konání akce)
  • Přehled citací publikací (jméno autora, název časopisu nebo knihy, ročník, číslo, stránka od-do)
  • Přehled pedagogické činnosti s udáním témat, času a místa
  • Event. přehled dalších aktivit
Vyřizováním žádostí pro získání OPRÁVNĚNÍ-KREDITU I.a II.stupně jsou pověření členové výboru ČLAS. Kredity II. stupně a titul „ Školitel v akupunktuře „ potvrzuje předseda, místopředseda a vědecký sekretář ČLAS ČLS JEP a jejich udělení schvaluje výbor ČLAS ČLS JEP.